Vydražili jste exekuční nemovitost, ale dlužník – majitel, ji odmítá opustit? Tento scénář je poměrně častý a pro obě strany nepříjemný. Do hry se tak opět musí vložit soudní exekutor, pokud nařídí tzv. exekuci vyklizením. Pojďme si popsat, o co jde a co na to říká zákon.
Ve výjimečných případech může dojít k tomu, že se dlužník domluví s novým majitelem na setrvání v objektu. Ten má ale většinou s nemovitostí vlastní úmysly, ve kterých s přítomností dlužníka nepočítá. Jestliže tedy nelze jinak, přistupuje se k exekuci vyklizením.
Mnozí zkušení dražitelé už budou vědět, co a jak, pro začátečníky (nebo pro dlužníky) přinášíme k celém procesu základní informace:
- Základní materiální podmínkou pro exekuci je existence tzv. exekučního titulu, čímž se rozumí listina vydaná k tomu oprávněným orgánem v předepsané formě, v níž je uložena určité osobě povinnost něco v určité době plnit. Aby mohlo dojít k výkonu rozhodnutí takového exekučního titulu, je nutné, aby byl titul vykonatelný.
- Stejně jako na ostatní druhy exekuce se i na exekuci vyklizením vztahují zákonem stanovené procesní podmínky (tj. existence návrhu na exekuci, příslušnost a pravomoc soudu, způsobilost být účastníkem řízení a procesní způsobilost, plná moc a neexistence překážky věci zahájené nebo rozsouzené), které musí být naplněny, aby exekuce byla právoplatná.
- Z hlediska procesního postupu lze výkon rozhodnutí vyklizením rozdělit na vyklizení bez náhrady a na vyklizení se zajištěním bytové náhrady či přístřeší. Samotná rozhodovací činnost probíhá ve dvou fázích. V první fázi soud nařizuje výkon rozhodnutí a ve fázi druhé soud nařizuje provedení výkonu rozhodnutí.
Pokud dojde až k samotnému výkonu, postup se drobně liší. Pokud povinný nemá nárok na zajištění bytové náhrady, je o provedení exekuce soudem vyrozuměn nejméně pět dnů před provedením výkonu.
Ten probíhá tak, že soud učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu byly odstraněny věci patřící povinnému a členům domácnosti a aby byli vykázáni povinný a všichni, kdo se v objektu nacházejí. Vyklizené věci jsou odevzdány povinnému nebo některému z příslušníků domácnosti. Pokud to nelze, věci se sepíší a dají se do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli (jen však v případě, že taková možnost existuje). Povinný si je může do šesti měsíců vyzvednout. Neučiní-li tak, budou věci prodány. Výtěžek prodeje vyplatí soud povinnému (avšak až po srážce nákladů úschovy a nákladů prodeje).
Pokud dojde k situaci, kdy má povinný nárok na zajištění náhradního ubytování, soud musí s výkonem rozhodnutí počkat do chvíle, kdy bude prokázáno, že se takové ubytování skutečně nalezlo.
Povinný ovšem může využít argumentaci námitkou, že zajištěná náhrada neodpovídá kvalitou požadavkům vytýčeným v § 712 občanského zákoníku. Prokázat, že pro povinného byla zajištěna bytová náhrada či přístřeší, je potom na oprávněném.
Samotný výkon rozhodnutí se provádí stejně jako v případě vyklizení bez náhrady, jen s rozdílem, že odstraněné věci se přestěhují do určené bytové náhrady či přístřeší. Odmítne-li povinný bytovou náhradu převzít, uloží vykonavatel klíče u soudu nebo orgánu obce a povinného o tom vyrozumí. Nezačne-li povinný bytovou náhradu bez vážného důvodu do šesti měsíců od uložení užívat, práva povinného k bytové náhradě uplynutím této lhůty zanikají.
Jak vidno, exekuční vyklizení bytu či domu je záležitost, která velmi citelně zasahuje do soukromí a vlastnictví povinných, tedy do základních práv zaručených články 7 a 11 Listiny základních práv a svobod.
Protože v minulosti docházelo při tomto typu exekuce k mnoha nejasnostem, což následně někdy vedlo i k novým soudům, vydalo ministerstvo spravedlnosti v roce 2021 metodické pokyny, které vytyčují směr, jakým se má vyklizení ubírat.
V kompletním změní je najdete zde:
Řešíte exekuci vlastní nemovitosti, nebo máte zájem nemovitost v exekuci koupit? Rádi vám pomůžeme.
Marek Přibil