Dnes se podíváme na téma ze světa dražeb, které mate mnoho laiků – na pojem „obmeškaný vydražitel“.
Nejprve připomeňme, co je to dražba. Nabízejí se během ní různé položky nebo majetek (nemovitosti, umělecká díla, automobily a tak dále). Její účastníci za ně nabízejí naopak co nejvyšší částky. Je obvykle řízena dražebníkem nebo soudním exekutorem a může probíhat i online.
A nyní již k samotnému pojmu „obmeškaný vydražitel“. Laické veřejnosti není příliš známý proto, že se v praxi vyskytuje zřídka. A taktéž se vztahuje pouze k dražbám, které jsou prováděny podle občanského soudního řádu (OSŘ) nebo exekutorského řádu (EŘ).
Kdo je obmeškaný vydražitel?
Obmeškaný vydražitel je osoba, která při konání dražby učiní nejvyšší nabídku a stane se vítězem. Má tedy logicky zaplatit částku, za kterou vydražila předmět dražby. Z nějakého důvodu ale tuto částku nezaplatí.
Představte si, že se třeba účastníte dražby domu, musíte složit dražební jistotu ve výši 500 tisíc korun, vyhráváte s nejvyšší nabídkou 5 milionů, ale později zjistíte, že nemovitost má vážné vady, tudíž nezaplatíte. A nezaplatíte ani ani v dodatečné lhůtě, kterou vám soudní exekutor usnesením určil a která nesmí být delší než jeden měsíc.
Pokud k tomu dojde, musíte počítat s nepříznivými následky.
Povinnosti obmeškaného vydražitele
Protože jste nezaplatili, následuje další dražba. Obmeškaný vydražitel pak musí za 1) zaplatit náklady, které soudnímu exekutorovi a účastníkům dražby vznikly v souvislosti s touto další dražbou; jde například o náklady spojené s doručováním dražební vyhlášky nařizující další dražební jednání.
Za 2) musíte uhradit škodu, která vznikla tím, že jste nejvyšší podání nezaplatili. Zde lze uvažovat o škodě vzniklé povinnému v podobě narůstajících úroků a úroků z prodlení, které by nebyly vznikly, bylo-li by nejvyšší podání řádně zaplaceno.
A nyní pozor. Pokud bylo při dalším dražebním jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, tedy nemovitost se vydražila za méně peněz, jste za 3) rovněž povinni uhradit tento rozdíl. A klidně může jít o milionové částky.
Pro představu se vraťme k našemu příkladu, kdy jste složili jistotu 500 tisíc korun, vyhráli s nejvyšším podáním 5 milionů, ale kvůli závadě na domu jste částku nezaplatili. Následně vám propadá dražební jistota 500 tisíc a můžete se už jenom modlit, aby v opakované dražbě padla přinejmenším stejná finální nabídka. Protože pokud se tak nestane a nejvyšší podání budou například 4 miliony, tak budete muset tento rozdíl doplatil – tedy rovný milion. Vaše škoda pak bude včetně propadlé jistoty celkem 1,5 milionu korun.
Samozřejmě příkladový výpočet není zcela přesný, protože je potřeba z dražební jistoty odečíst náklady na obě dražby, ale z uvedeného je patrné, že nezaplacení vydražené věci může pro obmeškaného vydražitele představovat daleko větší majetkový zásah. Dle Nejvyššího soudu přitom povinnost zaplacení rozdílu nepodléhá promlčení.
Jestliže dlužnou částku k rukám soudního exekutora nezaplatíte, exekutor pak na základě vykonatelného usnesení bez návrhu zahájí exekuční řízení na váš majetek.
Jak předejít problémům
Shora popsané se naštěstí nevztahuje na dražby konané podle zákona č. 26/2000 Sb. Zákon o veřejných dražbách. Vždy proto sledujte podle jakého zákona nebo řádu se draží.
Pokud se účastníte dražby prováděné podle občanského soudního řádu nebo exekutorského řádu, na které se naopak pojem obmeškaný vydražitel vztahuje, abyste se vyhnuli nepříjemným následkům, je důležité pečlivě zvažovat své možnosti a závazky před účastí na dražbě.
Hlavně však buďte připraveni na okamžité zaplacení, jestliže vyhrajete.
